Když se řekne Le Mans, tak si někdo nepředstaví nic, někdo si představí francouzské město. Ale když se řekne 24 hodin Le Mans, tak všichni vědí, že se jedná o nejslavnější závod světa. A protože v době psaní tohoto článku zbývá do startu této 24 hodinovky pouhých 94 dnů, přinášíme Vám reportáž z jediného zájezdu z České republiky na tento nejslavnější závod světa v roce 2005, abychom Vás ještě více navnadili k účasti na letošním ročníku. Tak neváhejte a čtěte dál.

Autobusem do Le Mans

Ne, nebojte se , autobusy v Le Mans ještě nezávodí. Ale já zvolil tento druh dopravy na závod, a nejenom pro sebe.

Naše cestovní kancelář už dlouho při poznávacích zájezdech do Francie, při cestách do oblasti zámků na Loiře či Normandie, zařazuje jako bod v programu návštěvu města Le Mans (pěkné historické centrum) a okruhu 24H v Sarthe. Netřeba dodávat, že to bylo z mého podnětu. Vždy jsme jeli autobusem po Les Hunaudiéres, Mulsane, Arnage a pak navštívili museum. Po trati, která je z velké části veřejnou silnicí jsme se tak mohli projet autobusem – a aby dojem byl lepší, vždy lidem pouštím nahrávku řvoucích motorů speciálů prohánějících se zde vždy v půli června. Rekord našeho řidiče Zdeňka je 115 km/h - víc z autobusu raději neždímal, tachograf vše zaznamenává a i takové překročení povolené rychlosti by bylo na velikáááánskou pokutu. A vysvětlujte, že to bylo na trati v LM… Výtečné CD s nahrávkami motorů různých vozů minulosti i současnosti jsem si před pár lety koupil zde v museu. Lidi to vždy zaujalo a do musea šli vždy skoro všichni. Tak to šlo několik let po sobě a v mé hlavě se zrodil plán uspořádat zájezd na závod samotný. Na 24 H o kterých jsem od dětství snil, když jsem si vystřihoval obrázky Matry 670 !

Při práci na katalogu pro rok 2005 jsem si nechal zadní stranu pro nabídku zájezdu. Je to nejhezčí strana našeho katalogu J….. Navíc jsem do katalogu zařadil i poznávací zájezd k zámkům na Loiře, do Bretaně a do Normandie – vyšlet totiž báječný termín 5.6. Le Mans Journée Test a 6.6. výročí Invaze v Normandii. Oba zájezdy se prodaly ! Bylo se nač těšít ! A tak 5.6. jsme odpoledne dorazili z Mont.St.Michel do Le Mans. A hned na trať. Zaparkovali jsme za museem. Většina lidí šla nejprve do musea, já a pár nadšenců šlo na trať sledovat kvalifikaci. Po návštěvě musea se k nám přidali další. Nejlepší na tomto testu byla atmosféra. Dalo se jít na tribuny, k boxům, vše na základní lístek. Placky LMP 1 a 2 i gétéčka kroužily. Motory corvette burácely, audi ševelily, aston-martiny byly jako svalovci a pescarola byla rychlá. Ale čekalo se na Loeba. Ten právě vyhrál Tureckou rallye a byl někde ve vzduchu směr Sarthe. Všichni čekali, kdy přistane. U depa týmu Pescarolo byly hrozny lidí, stihne to Sébastien ? Před 18. hodinou však rozhlas hlásil, že Loeb přistává. Letiště je hned u trati, takže během pár minut seděl v pescarolu číslo 17 a začal první s povinných deseti kol. Odjel, zajel do depa, zase odjel kola, depo, opět na trať. Když v 19:00 trénink skončil měl za sebou právě desáté kolo. Uff … nováček musí ujet aspoň deset kol. Vyšlo to…….. A my jeli nakouknout na galorománské hradby, katedrálů a na nocleh. Pak jsem měl pár dní volno, kdy jsem sledoval předpovědi počasí pro Francii. Počasí mělo být slibné.

A náš závod o Le Mans začal už 17.června, v pátek. Vyjeli jsme autobusem z Ostravy a po trase (Kopřivnice, Olomouc, Brno, Jihlava, Humpolec, Praha, Plzeň) jsem nabírali účastníky zájezdu do Francie. Třetina nás jela na závody se mnou, zbytek jel do Paříže na standardní poznávací zájezd s kolegou průvodcem. Škoda, že se zájemců o závody nenasbíralo víc, mohlo se jet do Le Mans autobusem. Příšerné německé dálnice, přecpané kamióny nám připravily tři dlouhé dopravní zácpy. A tak do Paříže na nádraží Montparnasse jsme dorazili až v 7:00 ráno. Přímý vlak nám ujel. Ale hned v 7:20 jsme jeli dalším. Jedním směrem za 18,5 eura, to ujde. Byla po cestě pauza 1,5 hod v Chartres. Aspoň jsme zašli si prohlédnout katedrálu, město i obchod s modely. A po poledni jsme byli v Le Mans. Autobus č. 24 nás zavezl k trati. Lístek jsem měl už z tréninku. A chlapi co jeli se mnou si koupili na místě. Několik z nich dokonce se slevou – nějaký člověk měl více lístků a potřeboval se jich zbavit… Ještě jsem se domluvil na srazu zítra, vysvětlil jsem jim kam se dá jít i to že do Mulsane a Arnage jezdí kyvadlová doprava zdarma (odjezd z parkoviště proti hlavnímu vchodu). Pak jsme se rozdělili na měnší skupinky a zmizeli v davu Já šel se známým z Prahy a dalším účastníkem z Olomouce. Bylo vedro, ale lepší než déšť. Šli jsme pod tribunu proti startovní rovince. Záhy se tam udělal stín, dobře jsme vybrali. Tak jsme postupně vyslechli hymny (francouzská měla pochopitelně největší ohlas, ale i Dány bylo při té jejich slyšet…. A samo sebou bledí angláni, v zelených trikách Aston-Martin a neustále do sebe lijící pivo, při Good save Queen pěli vskutku sborově)… Taky jsme viděli představování posádek, zahřívací kolo. Během toho jsme ohlédli stánky s modely, časopisy, tričky a dalšími suvenýry. A pak to konečně vypuklo. Dvě Pescarola v čele startovního pole….. a po ostrém startu také !! Za nimi audiny, Zytek vypadal rovněž ve formě. A nadupané Aston-Martiny! Nejen Angličané jim fandili - vždyť v jednom jel domácí Sarrazin a ve druhém zase Enge. Corvette – to je kravál, kterému se nic nevyrovná.. Snad jen Panoz burácel taky dost, ale už to nebyly staré Batmobily, ale klasické coupé. Dallara Nissan byla zpočátku jen v boxech. Naštěstí Vanina Ickxová jela s Dallarou Judd, a ta jela slušně. Taky WR byla v depu více než je zdrávo. Na konci pole pak kroužil TVR Tuscan. Po hodině to vypadalo s Pescaroly nadějně – tahle auta byla jednoznačně nejrychlejší. Jenže ještě v podvečer začaly potíže: Ayari na 17 (v posádce s Loebem) kolidoval s Panozem, který řídil Patrick Bourdais –otec Sébastiena Bourdaise, který za Pescarolo jezdí (ale letos mu to kvůli Indy 500 nevyšlo). A č.17 musela do depa. A 16, která byla v čele měla problémy s převodovkou, kterou museli rozebrat a znovu složit. Ztráta půl hodiny byla děsivá, a pozice na počátku třetí desítky taky. A tak audiny R8 byly v čele. Ale Pescarola jezdily o pět, někdy i více vteřin na kolo rychleji než R8. A začal boj na dlouhou vzdálenost. Aston-Martiny se přetahovaly s Corvettami – bylo jasné, že v GT vyhraje ten s větší výdrží.Než se sešeřilo, šli jsme do village, pak k oblouku Dunlop. Pak k La Chapelle, a k Esses a Tertre Rouge. Sjezd od oblouku je působivý. Audi Oreca však nezpůsobně vyjelo do štěrku, následná pauza v depu znamenala ztrátu. Pescarola jezdila rychle, audi pravidelně. Ale už byla půlnoc. Tak jsme mezi Esses a Tertre Rouge lehli na celtu a zalomili. I ve spánku jsem rozeznal kdy jede Panoz, Corvette… Po čtyřech hodinách jsem vstal, kolegové ještě spali. Mizela noc, objevily se červánky, začínal den. A já sledoval, jak od oblouku dolů proti mně jedou nadupané vozy, aby v Esses zatočily a pokračovaly k Tertre Rouge. V ranním výtisku la Maine Libre už byly škrtnuty odpadnuvší vozy. Vedlo audi 3, pak další audiny. Ale pesca 16 dotahoval – a byl rychlý !! Dorazili kolegové, udělal se den (opět bylo vedro), šli jsme ještě k Terte Rouge, pak La Chapelle, k oblouku Dunlop… Dopoledne jsme pak kyvadlovou dopravou (v ceně vstupenky) jeli k Mulsane. Tam jsem něco opět nafotil. A cestou zpět od Mulsane se to stalo: Ayari na pescarolu 17 potřetí havaroval. Auto bylo dále neschopné pokračovat. Smůla pro Loeba – 24 H nezaviněně nedokončil. V novinách ho ale henri Pescarolo chválil, a že ho kdykoliv opět vezme do týmu. O Ayarim se tak vřele nezmiňoval, třikrát bourat, to by se nemělo stát – řekl jen Henri. Poledne. Jsme zpět u hlavní tribuny. Rychle kouknout do musea. A pak na rovinku proti boxům. Dánové se hromadí, fandí vedoucímu Kristensenovi – jeho vůz neměl žádné potíže po celý závod. Já zase doufal, že pescarolo 16 ho dotáhne. Dokonce už byla jen o kolo zpět, ale drobné seřízení v depu – a opět je to kolo a půl ztráty. A ke konci pak pohroma pro Aston-Martin. Nejprve Sarrazinova posádka v depu – problémy s chladičem a pak, Enge bez paliva. Hlasatel oznamuje, že v autě je přes 70°C! Tomáš Enge končí…. Corvette opět vítězí ve své třídě. A Kristensen (Audi Champion) posedmé celkově. Pescarolo 16 ho pouští před sebe, ať dojedou společně do cíle – a tak má 2 kola ztrátu. A pak další dvě audi (Champion a Oreca). Tovární audiny měly co dělat s malou stájí vousatého bojovníka z Le Mans. Henri Pescarolo na pódiu – příští rok mu to snad vyjde !! Po dojezdu do cíle jsme se sešli před vchodem. A dříve, než vypukla dopravní zácpa nás autobus 24 dovezl na nádraží, za hodinu pak jel vlak do Paříže. Večer jsme se tam setkali se zbytkem zájezdu. Pak nocleh v hotelu, postel, sprcha…… Další den jsme si prošli Paříž, plni dojmů z Le Mans. A večer jsme vyrazili autokarem domů.

Miroslav Wisnar

V roce 2006 si to zopakujeme !! A jestli chcete s námi – reservujte si místa už nyní na

 www.wisnar.cz

nebo

zajezdy@wisnar.cz

Termín uzávěrky rezervací je 20. 5. 2006 - radši si ale pospěšte!!!

Bližší informace o zájezdu a jeho programu naleznete     - ZDE -

Pár informací navíc - tento zájezd je vypsán i jako standartní zájezd do Paříže, takže pokud mají Vaše dráhé polovičky něco proti Vaší účasti na závodě nebo Vás nechtějí pustit, není nic jednoduššího, než je vzít s sebou. Budou zcela jistě nadšeny zájezdem do Paříže a možná si ani nevšimnou, že jste si na 24 hodin odskočili do Le Mans. A tak zabijete dvě mouchy jednou ranou, uvidíte totiž slavný závod a Vaše drahá polovička Vám to nemůže ani vyčítat.

Tak neváhejte a získejte nové zážitky, které si budete pamatovat celý život, osobně si myslím, že ten kdo sbírá modely, měl by se třeba i pouze jednou za život podívat také na originály!!!